Proč státní nemocnice končí ve ztrátě? Pojďme se podívat na data
Na základě analýz Úřadu pro dohled nad zdravotní péčí (ÚDZS) a Útvaru hodnoty za peníze (ÚHP) Penta prezentuje tato klíčová data:
Státní nemocnice obdržely v roce 2024 za stejnou hospitalizaci v průměru o 17 % více než nemocnice Penta, a až o 10 % více než všechna soukromá zařízení dohromady. Navzdory vyšším finančním tokům bylo využití těchto zdrojů jen na úrovni 86 %, což znamená, že téměř 55 000 pacientů se ocitlo na čekacích listinách.

Nemocnice ve ztrátě i přes značnou podporu
Státní nemocnice zakončily rok 2024 s provozní ztrátou ve výši přibližně 209 milionů eur. I když jim bylo umožněno oddlužení ve výši 93 milionů eur a poskytnuty provozní dotace ve výši 191 milionů eur, celková mimořádná podpora dosáhla úrovně až 450 milionů eur. Penta upozorňuje, že za tímto paradoxem nestojí jen financování – ale zejména nízká efektivita.
Od roku 2020 se počet administrativních pracovníků zvýšil o 39 %, počet lékařů o 22 %, ale počet hospitalizací klesl o 12 %. Pokud by se zbytek systému inspiroval nejvýkonnějšími státními nemocnicemi (např. v Trenčíně, Trnavě a Nových Zámcích), mohli by ošetřit až 66 000 pacientů navíc nebo ušetřit až 233 milionů eur.
Jelikož se Penta zaměřuje zejména na inovace ve zdravotnictví, přichází i v tomto případě s řešením. A tím je financování podle výkonnosti. Jako řešení nabízí Penta přechod od paušálního modelu k výkonem podmíněnému financování. Současný podíl plateb podmíněných výkonem činí přibližně 10–15 %. Penta navrhuje postupné zvyšování – 15 % v roce 2025, 30 % v roce 2026, 50 % v roce 2027.
Například v České republice jsou platby podmíněné výkonem již na úrovni 55 %. Tento model má motivovat nemocnice k efektivnějším výsledkům a spravedlivějšímu financování. Státní zařízení často tvrdí, že za ztrátou stojí vzdělávání mediků, náročné diagnózy, výzkum a věda či dostupnost při mimořádných situacích. Penta naopak reaguje, že vzdělávání i výzkum jsou financovány z grantů nebo prostřednictvím jiných zdrojů, nikoli zdravotními pojišťovnami. Náročnost diagnóz je zohledněna v klasifikačních systémech.

Přestože státní nemocnice dostávají mnohem větší finanční prostředky – prostřednictvím přerozdělování, dotací či oddlužování – přesto jsou i nadále ve ztrátě. Hlavní problém podle různých analýz spočívá v nízké efektivitě, přebytečných administrativních nákladech a nedostatečné motivaci. Penta proto navrhuje systém, kde se bude část financování odvíjet od výkonu. Celkově je nutná reforma, která bude skutečně odměňovat výsledky a řešit produktivitu, ne jen vyplácet další peníze.





